Kastrace feny ano či ne?

Kastrace je nejvhodnějším řešením některých onemocnění fen. Mezi tato onemocnění patří především pyometra (hnisavý zánět dělohy), nádory pohlavních orgánů, nádory mléčné žlázy, ovariální cysty, cukrovka a pseudogravidita (falešná březost)


Chovatelské důvody pro kastraci feny

Nejčastějším důvodem kastrace fen je zabránění říje a další reprodukce. Pokud majitel nechce fenu využít k dalšímu chovu, je kastrace zcela na místě. Provedení kastrace je mnohem vhodnější než aplikace hormonálních preparátů k zabránění hárání. Takové preperáty mají totiž mnoho nežádoucích účinků. Kastrace nežádoucí účinky nepřináší a navíc vyřeší problém jednou provždy. Podmínkou kastrace je rozhodnutí majitele, že už nikdy v budoucnu nechce od feny štěňata. Mezi chovateli se šíří pověra, že každá fena by měla mít alespoň jednou štěňata. Co se týče zdravotního hlediska, je toto tvrzení zcela mylné.

Kdy fenu vykastrovat z chovatelských důvodů? V našich podmínkách se feny nejčastěji kastrují po dosažení pohlavní dospělosti. U většiny fen je to mezi 8. až 12. měsícem věku, kdy fena poprvé hárá. Feny jsou většinou v tomto věku již pohlavně i psychicky vyspělé, nicméně hlavně v USA a Velké Británii se kastrují již štěňata od 6-ti týdnů věku. Nedoporučuje se zákrok provádět v právě probíhající říji, protože pohlavní orgány jsou zvětšené a překrvené. Lépe je počkat asi 1 měsíc po skončení hárání do období pohlavního klidu, tzv. anestru.

Zdravotní důvody pro kastraci feny Kastrace je nejvhodnějším řešením některých onemocnění fen. Mezi tato onemocnění patří především pyometra (hnisavý zánět dělohy), nádory pohlavních orgánů, nádory mléčné žlázy, ovariální cysty, cukrovka a pseudogravidita (falešná březost).

Pyometra (hnisavý zánět dělohy) patří k nečastějším a nejnebezpečnějším onemocněním zejména starších fen. Je to velmi vážné onemocnění, které bezprostředně ohrožuje život feny. Pokud není co nejrychleji zahájena léčba, je toto onemocnění pro fenu smrtelné. Kastrace je volbou ve většině případů, zejména pokud se jedná o starší fenu, kde již nepočítáme s další reprodukcí, pokud došlo k vážnému poškození zdravotního stavu a rozvoji sepse. Pokud se jedná o mladší fenu, se kterou počítáme s využitím do chovu, není příliš narušen celkový zdravotní stav a jedná se o otevřenou formu pyometry, můžeme se pokusit o zvládnutí stavu pomocí konzervativní terapie, tedy pomocí léků.

Ovariální cysty (cysty na vaječnících) velmi často způsobují trvalou estrogenizaci zvířete. Tzn, že je zvíře pod trvalým vlivem pohlavních hormonů – estrogenů. To je důležitý faktor pro následný rozvoj pyrometry, cukrovky a útlumu kostní dřeně. Prvním řešením při léčbě ovariálních cyst je konzervativní terapie aplikací hormonálních přípravků. Při neúspěchu se musí provést kastrace.

Nádory mléčné žlázy jsou opět velmi časté hlavně u starších fen a kastrace může být součástí celkového chirurgického řešení těchto nádorů. Preventivně se kastrace uplatňuje, pokud je provedena v mladém věku.

Pseudogravidita (falešná březost) je normální součástí pohlavního cyklu fen. V případech, kdy dochází k velké produkci mléka a ke změnám chování, se stává zdravotním problémem. Nejprve se přistupuje k chovatelským opatřením - snížení krmné dávky, snížené množství vody, zvýšení pohybu. Případně se aplikují léky, tzv. antiprolaktiny. Pseudogravidita se však u fen velmi často opakuje a dochází k ní prakticky při každém hárání. Proto je kastrace nejlepším řešením, pokud ovšem fena není určena k dalšímu chovu.

Cukrovka (diabetes mellitus) je u fen v naprosté většině případů způsobena vyčerpáním až atrofií Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, kde se tvoří inzulin. Je to způsobeno normálním říjovým cyklem fen, kdy progesteron v luteální fázi zvyšuje produkci růstového hormonu, což snižuje efekt působení inzulinu na glukózu. Proto se ve slinivce musí vytvořit mnohem větší množství inzulinu a ta se následně vyčerpá. Při včasně diagnostikované cukrovce u fen je kastrace dostačujícím řešením, kdy není nutné podávání inzulinu. V ostatních případech je nezbytnou součástí terapie.

Poslední skupinou onemocnění, kdy musíme přistoupit ke kastraci, jsou komplikace v souvislosti s březostí a porodem - torze dělohy, ruptura dělohy, mimoděložní březost, nekontrolovatelné krvácení, případně zadržený plod či placenta které mohou vést k poporodní metritidě (zánět dělohy).

Komplikace a nevýhody kastrace Kastrace probíhá v naprosté většině případů bez problémů a feny snášejí kastraci velmi dobře. Musíme si však uvědomit, že se jedná o chirurgický zákrok, a proto přináší určitá rizika. Může to být riziko anestézie, krvácení do dutiny břišní. Tyto komplikace jsou však sníženy na minimum dodržením všech operačních postupů - důkladné předoperační vyšetření, volba vhodných anestetik, důkladná příprava operačního pole, použití sterilních nástrojů, monitoring během operace i po ní a především pečlivě a důsledně provedený vlastní operační výkon.

Hlavní nevýhody, které mohou po kastraci nastat, jsou obezita a močová inkontinence fen. Přesné příčiny obezity po kastraci nejsou známy, ale dá se dobře zvládnout zodpovědným přístupem majitele - snížení krmné dávky, speciální diety pro kastráty nebo diety light a zvýšená pohybová aktivita. Rovněž přesné příčiny močové inkontinence po kastraci nejsou známy, ale pravděpodobně je příčinou snížená hladina estrogenů. Podle různých studií je výskyt této komplikace po kastraci 3 - 21 %, přičemž se může objevit ihned, ale také až 10 let po kastraci. Vyšší riziko je u fen vážících více než 20 kg.

Jak se kastrace feny provádí? Předoperační péče před kastrací spočívá ve 15-ti hodinové hladovce, přičemž vodu odejmeme až 1 – 2 hodiny před zákrokem. Anastezie se volí podle věku a zdravotního stavu feny,

Následuje standardní příprava operačního pole - vyholení srsti, dezinfekce a zarouškování operačního pole. Chirurgický přístup se v naprosté většině případů vede z linea alba, což je vazivový pruh, který prochází středovou linií břicha a do kterého se upínají břišní svaly. Řez provedený v tomto místě tolik nekrvácí a je dlouhý dle velikosti feny několik cm, v případě potřeby je možno ho prodloužit.

Následuje vybavení vaječníků nebo i dělohy a jejich podvázání vstřebatelným šicím materiálem. Pokud se odstraňují pouze vaječníky, zákrok se nazývá ovariektomie, pokud se odstraňují vaječníky současně s dělohou jedná se o ovariohysterektomii. V případě odstranění dělohy se přešije děložní krček a poté se provede uzávěr dutiny břišní, podkoží a kůže. Celý zákrok i s přípravou operačního pole trvá většinou kolem 1 hodiny.

Fena se po kastraci většinou nechá probudit v hospitalizačním boxu, kde má teplo a klid. Majitel si ji odvádí při plném vědomí. Vodu můžeme podávat asi půl hodiny po probuzení. S krmením počkáme ještě asi 5 hodin a krmíme menší dávku, aby nedošlo ke zvracení.

Další péče o fenu po kastraci není složitá. Spočívá v poněkud klidovějším režimu, aby se kastrační rána mohla v klidu zahojit. Doporučuje se vynechat příliš dlouhé procházky, skákání apod. Musíme také zabránit olizování rány, což někdy nejde jinak, než nasazením ochranného límce. Stehy po kastraci se vyndávají 8. - 10. den.

Přidáno 29. 08. 2017 o 15:34. | Zpět na výpis novinek